Albert | 3 roky | 1. dítě (má ročního bráchu)

Před narozením Alberta jsem hledala doporučené návody „Jak na dítě?“ ve smyslu výchovy, péče alá látkové plenky, nošení v šátku, zdravé vaření apod. (všechno mi to najednou přišlo hodně smysluplné a chtěla jsem to všechno hned!). V třetím roce jeho života jsem plně pochopila, že se nerozdesetím a tak mám priority – vidět šťastné dítě pokud možno z větší části dne.

Neustále se snažíme upravovat prostředí, aby se v něm dobře žilo – aktuálně převlékací koutek v ložnici, kde společně spíme. U druhého syna jde nádherně vidět, jak je fajn narodit se do nachystaného prostředí, ve kterém se může z větší části samostatně pohybovat a užívat si ho (hold má informovanější matku). Zajímalo by mě, jak by na tom bylo třeba naše páté dítě?

Albert žil mezi tunou neonových hraček prvního půl roku, pak jsem měla období výroby a chystání pomůcek. Fajn, že jsem chystala aktivity, jezdila po plavání apod… ale že bych se více zaměřila na praktický život? To se mi moc nechtělo, mít společně nádobí, uklízet drobečky hned jak dojíme spolu se synem; nosit nádobí po jednom (prostě někdy ano, někdy ne). Po dvou letech trošku helikopterní matky, jsem se musela rozdělit i pro mladšího syna. Byli jsme víc doma a tak jsme sice pozdě, ale přece měli čas pilovat praktický život

Měnit hračky/pomůcky mi dělá problém, máme velký dům a mají toho na očích moc (kluci i sami vytahují z úložny, která je ve stejné místnosti jako pračka). Záměrně jsem fotila reálný stav. Teď přes zimu se zaměřím na organizaci a minimalizaci všeho v domě. Dělá to jen potíže.

Herna

Koupelny

Košíky na špinavé/čisté/ oblečení a pyžamo na topení jsme montovali společně. Nadšení u Alberta ohromné!

Nočník v chodbičce u obývací části domu se osvědčil, dá se k němu doběhnout.

Zahrada

Celoročně na zahradě trávíme dost času, kluci zde mají tedy také nějaké vyžití.

Předsíň

Nálepky u nás v předsíni zatím nefungují. Naaranžovala jsem je pro fotku, ale v reálném stavu jsou pořád někde jinde – roční syn je neustále sundává (piluje úchop 😉 ) a tříletý na ně nekouká.

Stolování

Svačinky u nás probíhají většinou u malého stolečku, hlavní jídla u velkého, kde i roční může samostatně vylézt nahoru. U obou je problém přisunutí, to musím já. Kluci mají dva šuplíky – spodní je na příbory, plastové nádobí a pomůcky do kuchyně; horní vidíte na fotce.

Prostírání skoro nepoužíváme, látkové se hned zašpiní a nejen prostírání – i stůl. Asi zase zalaminujeme papír, na který obkreslíme talířek, skleničku a příbory (Albert má teď období obkreslování tvarů, tak toho využiji).

Ostatní prostory

 

Theo | 5 let | 1 dítě

Mirka, Lukáš a Theo (5), tzv. montessori punk.
Náš životní styl:
zkoumat, zkoušet, pohodlí, internety a videohry, intelektuálština (např. neumím vařit). Specifika mámy: jsem člověk, který je hodně v hlavě. Je pro mě těžké se vracet do reality, smyslovosti, teď-a-tady. Musím si všemožně pomáhat udržovat priority – jak vlastně chci žít, co chci dítěti nabízet, čím trávit čas. Můj vztah k úklidu je na pomezí nenávisti 🙂 Co si beru z montessori: každý člověk, malý i velký, má v daném období aktuální zájmy. Je super je podpořit pomocí připraveného prostředí, aby se mohl rychle ponořit, do čeho potřebuje. Vykašlat se na bydlení stylem obývák (sedačka, stěna, televize). Posuďte jak se nám to daří či nedaří.

Místo na válení se
Proč je oblíbené – muž zde čte vleže. Já a dítě se tu povalujeme každé ráno a posloucháme hudbu. Dítě miluje se rozběhnout přes celý byt a skočit na matraci. Já miluju, že je to pod stromem (papája). Polehávání při čtení obrázkových knih, snadná možnost masáže, … prostě pohoda.
No a houpací síť, to je základ.

Kuchyně
Klasický monte šuplík s vybavením dítěte – nemůžu říct, že by to zvlášť využíval, ale tak trochu jo. Klasický nízký stolek pro přípravu jídla – tady tvoříme něco z těsta, zdobíme pizzu, připravujeme svačinu, jíme fondue a tak dále. Zajímavost: Theo si dává na ledničku „oblíbená jídla“, aby si prý lépe dokázal vzpomenout, na co má právě chuť. Čelní knihovna na stěně linky: montessori klasika, kterou hodně využívám pro sebe. Sama sobě tam vystavuju věci, které chci číst (anebo tam mám zpěvník, abych si vyndala kytaru), místo jen tupého sezení v křesle poblíž.

Výtvarný koutek
Tvoření něčeho kreativního, s dítětem, rukama, považuju za zásadní, takže abych zvýšila šance, že to fakt bude často a pohodlně probíhat, mám kolem toho docela systém:
stůl je co největší (vyhozený „televizní“), abychom se tam vlezli oba
– nad stolem je polička, kam je snadné odložit předchozí materiál, rozpracované dílo (nebo hračku, hru, něco), pokud mám dojem, že se to ještě nevytěžilo a možná se v tom bude brzo zase pokračovat, když chci stůl uvolnit
– vedle je „crafting table“ (vtip z Minecraftu): může u toho stát a něco si třeba kreslit přímo na horní desce (někdy rád stojí)
první šuplík je absolutně přehledný: fixy, nůžky, lepidlo, papíry. NIC dalšího. (Měli jsme potíže s mou širokou nabídkou materiálu, děcko se v tom nevyznalo a nefungovalo to.)
druhý šuplík – další kreativní pomůcky a materiál. Občas si z toho něco sám vybere, většinou vytahuju já, když mám nápad.
dno – koš na odpad
Vždycky se mi líbily „montessori tácky s aktivitou“. Je to ohromně lákavé. Takže občas něco nachystám na tento nebo vedlejší stolek a buď to zaujme, nebo ne. (Výzvy ke tvoření: třeba washi pásku a barevný papír, nebo obrázek bludiště a samolepky nebo prostě něco.)

Co se jinam nevešlo
zajímavosti
malé armádní matrace za pár korun (mnoho využití, máme jich hodně) a žebřiny
– ikea řešení do předsíně – háčky a kapsy nízko umístěné
– koutek s kuřáckým náčiním pro tatínka a koutek s internet náčiním pro maminku (buď u notebooku stojím, nebo sedím = výhoda), je to furt zapnuté a dá se po chvilkách leccos pořešit – silně houpací židle k PC (ale byla kdysi fakt drahá) – dítě po ní stále leze a různě se houpe (nesedí strnule), což je fajné. Před PC je taky velké stabilní křeslo (lze společně koukat na video), po kterém se dá lozit a padat (opět – nesedí strnule)
kreslící zeď (sololit za pár korun – umývám normálně jako podlahu)
trampolína se používá denně

Koloběh života
A na závěr ten pro mě nejdůležitější vynález.
Hodně se mi líbí základní princip monte: pozoruj situaci. Co jsou aktuální zájmy, vývojové potřeby? Nabídni, čím by se to dalo podpořit. Jak se zájem vytěží, zas to obměň. A v mém podání taky – získávej věci výhodně do zásoby, rotuj pomůcky a hračky, posílej dál co dosloužilo, vyhazuj. Měj přehled o koloběhu zájmů.
Jenomže…
jak nedokážu uklízet, dávat věci na místo, tak nemůžu nic najít (máme opravdu hodně věcí použitelných na hraní s dítětem) a zadruhé nezvládám tu pravidelnost – přemýšlet nad nabídkami, obměňovat to a tak. Když to nechám „plavat“, nežijeme tak pestře, jak bychom mohli. Zkoušela jsem všechno možné, jak se zorganizovat – až mi zabralo nakoupit IKEA krabice po 19 Kč a do nich dát hračky, pomůcky, materiály v IKEA ZIP pytlích. Takto roztříděné už je to ok – vytáhnu „nějaké“ puzzle, „něco“ matematického, „nějakou“ stavebnici, když mám dojem, že by mohl být zájem.
Postupně jsem doplnila i krabice DAROVAT a ZATŘÍDIT (tam hážu, co najdu po bytě a nemám sílu pořádně uklidit) a VRÁTIT. Plus teď mám ještě radost z nového místa pro regál z LIDLu – postavila jsem ho na knihovnu a já si do něj dávám věci, které chci Theovi nabídnout. Jako, že třeba večer v klidu si vytáhnu to vhodné puzzle, pracovní list, novou plastelínu, vytištěný nápad z netu, knížku, nápad na hru … nebo cokoliv. A dám si to do boxíků v regálu. A když je v příštích dnech vhodná chvíle, tak mu to nabídnu, buď zaujme, nebo ne. Protože přemýšlet „co bychom teď tak mohli dělat“, až v daný moment, mi zas tak nefunguje.
IMG_20180425_182929
Zní to místy až retardovaně? 🙂 Možná jo, ale takhle mi zafungovalo monte:
následuj potřeby (i svoje) a dělej si to hezký, ať to nemáš těžký 🙂
Zdraví M + L + T

Marta | 1,5 roku | 1 dítě

Marta je úžasná, veselá, aktivní bytost, kterou zajímá vše, co se kde šustne Trochu prudší povahy po mamince a trochu netrpělivá, pokud vše nejde na první dobrou po tátovi.

V Montessori frčíme cca od roka. Byla jsem, jak to občas bývá, nepřipravená, dost vyděšená prvomatka, která chtěla mít vše dokonalé a nedávala, že občas selhává. Měla jsem celkem nerealistickou představu o mateřství Na Monte mě přivedla přes doporučení Irča Kubantová.

Monte se mi líbí a dává mi smysl už jen proto, že nemusí vše obstarávat jen máma, ale že se jedná o kooperaci, kde je na konci spokojené samostatné dítě a neuštvaná máma. Monte mi pomohlo v ohromné práci na sobě, sebeuvědomění, v lepší nacítění na dítě, i když jsem stále na cestě. Nejtěžší pro mě stále je pustit strach, že něco pokazím, nějak negativně ovlivním svou dceru, nebude vše tak rychle nebo dle mých představ. Přijmout, že prostě chybovat je lidské a nutné proto, aby nás to někam posunulo. Ale lepším se 


Ložnice
S dcerou zatím spím v jejím pokoji. Má zde spací sekci, koberec, na kterém si hraje, koš, kam háže špinavé prádlo a v jednom ze spodních šuplíků, kde má v dvou přihrádkách nachystána vždy tři trička a kalhoty z které si může vybrat, co na sebe.

Koupelna
V koupelně má schůdek k umyvadlu. Na něm vlastní zrcátko, aby se viděla. Ručník máme dlouhý, aby na něj dosáhla ze země a má tam též ručník. Bydlíme na 2 patrech takže toto uspořádání je na obou patrech stejné.

Kuchyně
Kuchyň je spojená s jídelním koutem i obývákem. V kuchyni  má ve svém dosahu vyčleněný šuplík, kde má svoje věci, takže si je může sama podat. Máme rostoucí židli, na kterou leze přes schůdek. A na svačiny využíváme stoleček s židlí z Ikea, kterému manžel zkrátil nohy. Zde má položené pití.
Denně využívá učící věž. Velmi nám usnadňuje život.

Obývací pokoj, knihovna
V obýváku je též vyčleněn prostor pro Martiny hračky i hrací prostor. Je zde i čtenářský koutek.

Dcera má oddělení svých knih v naší knihovně. Na schodu u okna má daný polštář, kde si sedneme a čteme. Další knihy má ve svém pokoji. Max. 3,  ze kterých vybírá, kterou budeme prohlížet na dobrou noc.

Eliška | 4 měsíce | 2. dítě

Eliška je moc hodné miminko, úplný opak bratříčka 😊. Už se začíná zajímat o věci kolem, takže ji nebaví ležet v postýlce a tak ji dávám na hrací dečku.

Spánek
Spí v ložnici s námi ve své postýlce, kde je i přebalovací koutek se vším potřebným (hygienické potřeby, oblečení). Skříň na oblečením má i v pokojíčku, ta je zatím volná.

Nad postýlkou visí Ikea mobil – původně tam byl nádherný černobílý mobil s motýlky vlastní výroby, ale ten se bohužel moc líbil Lukáškovi a nepřežil. Tak jsem si řekla, že mi to za to nestojí a další jsem už nevyráběla – tento z Ikea má Eliška ráda, je nízko a tak se snaží trefit hmyz. Na boku má od babičky černobílé obrázky a zrcátko, to se jí teď taky líbí, snaží se za tím otočit.

Hraní
V pokojíčku má hrací dečku a krabičku s hračkami – ty nejsou Monte, protože Lukášek si s Eliškou chce hrát a hračky jí ukazuje…asi si představíte jak, tak na řetěz a spol. si bude muset počkat 😊. Takže pro můj klid je tam šustící knížečka, kousátko, brouci co se dají různě přidělat a hrkací špendlík. Teď vede knížka.

Když potřebuju mít Elišku na dohled (po kojení) tak má v obyváku „odkládací“ židličku. Je to jídelní židlička, která se dá položit. Má k tomu hrací panenku, tak se tam chvilku zabaví. Jak začne s příkrmy, tak bude židlička u stolu v kuchyni.

Lukáš | 2,5 roku | 1. dítě

Lukášek je od malička velmi aktivní dítko, neustále někam leze nebo běhá. Proto se snažím co nejvíc času s ním trávit venku. Chodí 3x týdně do dětské skupiny, kde se mu hodně líbí, má rád kontakt s ostatními dětmi. Ze začátku jsem měla strach, jak to zvládne, ale když není po ruce maminka, tak je kupodivu samostatný 😊 Jednou týdně chodíme do herničky Montessori, už od jeho 6ti měsíců a tam ho baví zkoumat nové věci (teď zrovna pilování, řezání a zatloukání hřebíků) a má rád řád – i doma. Zrovna dnes mě poučoval, že sedím na tatínkově židli a mám si sednout na svoji 😊

My a Montessori
Když Lukášek začal chodit (kolem 1 roku), tak jsem zvažovala, jestli má smysl chodit do herničky a snažit se o Montessori, protože bylo skoro nemožné udržet jeho pozornost, pořád jen běhal po herně, pár sekund něco dělal a zase běžel. Pak ho to přešlo a teď musím říct, že výsledky se dostavily – u nás tedy vždy když už si myslím, že se něco fakt nenaučí, tak to začne dělat – uklízí si hračky (hurá!!), chystá si na stůl, když něco vylije, tak si to sám utře, chodí na velký záchod (odjeli jsme na dovolenou, nebyl tam nočník, jen deska na záchodě a ono to šlo).

Téma, které mám teď na řešení, je přírůstek do rodiny Eliška (4m). Pokojíček ve stylu Monte pro 2 děti, když Lukášek zatím Elišce bere věci, neustále jí leze na dečku…prostě brání svoje území.

No nezbývá než trvat na svém a přestat to řešit jako problém, pak to snad nějak přijde samo 😊

Jak doma spíme
Lukášek spí ve svém pokojíčku od 1,5 roku (na dovolené měl cestovní postýlku ve vedlejším pokoji, a z ničeho nic nám řekl dobrou noc a šel tam spát sám a po návratu domů ho naše ložnice už nezajímala).

Oblékání
Oblečení je v šuplíkách – dala jsem tam cedulky, ale zatím nezájem, takže ráno chystám já na stoleček. S oblékáním je potřeba ještě pomoct, svlékání zvládá, obouvání bot je „mami pomoc“. V předsíni má židličku, ale ta se neosvědčila, protože na ní si nemá šanci botky obout, tak stejně sedí na zemi.


Hygiena
V koupelně má k umyvadlu stoličku, zvládne si sám mýt ruce a obličej, ale čištění zubů je fakt boj – nemáte někdo tip, jak to udělat, aby to dítě bavilo?

Když není venku hezky, tak v koupelně umývá zvířátka – kartáček, ručník a zvířata a nevím o něm půl hodiny.

Foto nočníkového koutku je před dovolenou 😊 a teď už frčí toaleta.


Hraní
Na hračky slouží 2 skřínky. V otevřené jsou pomůcky a lego, v uzavřené jsou hračky v krabicích (balónky, krabice s velkými autíčky a krabice s dřevěnými kolejemi a spol.). Osvědčilo se mi uklízet pokojíček 2x denně – před spaním po obědě a večer, z toho máme už takový rituál. Taky když je Luki v postýlce a nevidí hračky na koberci, tak nevstává, že ještě musí něco dodělat.

V pokojíčku je rádio na CD – to se osvědčilo, před tím jsem pouštěla písničky na tabletu a Luki se pak pořád chtěl jen dívat a efekt zpíváme tam nebyl. Máme kobereček, používáme ho jen na pomůcky (lego, zvířata, auta ne).

Na stolečku kreslíme a děláme jiné výtvarné aktivity (plastelína, barvičky, samolepky). Výtvarné pomůcky jsou uloženy ve skříni v bedně. Knížky čteme před spaním v posteli nebo na stolečku. Když byl menší, četli jsme na zemi, ale to se neosvědčilo, pak je nevracel do poličky a šlapal po nich.

Kuchyně
U stolu jsme zatím 3 – Eliška je kojená a má „odkládací“ židličku v obýváku. Za chvíli budeme muset stůl rozdělat a přidat místo navíc 😊

Luki má rostoucí židličku – to byl super nákup, před tím měl dětskou židličku, která ho, jak byl větší, omezovala a nedalo se dobře jíst z přidělaného stolečku. Na stole má prostírání s vyznačenými místy pro příbor a hrneček – už by to ani nebylo třeba, když má jiné prostírání, tak automaticky skládá věci přesně na místo.

V příborníku je místo na nádobí zatím pro přípravu svačinky a příbor. Já totiž nakládám na talíře na kuchyňské lince. Snídaně a svačiny si Luki chystá. Krájení banánu a jablka děláme na dětské kuchyňce (Ikea), má dobrou výšku. Kráječe mám zatím jinde, pro můj klid.

V kuchyni nemám věž k lince, nevejde se mi tam. Když ale dělám buchty a vytáhnu mísu na těsto, tak Luki běží do koupelny a doveze si stoličku od tam. Míchá těsto a rozbíjí vajíčka. Minulý rok jsme takhle dělali všechno cukroví (pravda, manžel u toho nesměl být, protože stav kuchyně pak nedal 😊).

Úklidové pomůcky mám vedle jídelního stolu. Zatím spolehlivě funguje hadr na rozlité věci, smetáček s lopatkou s pomocí. Velké koště je na hraní, když vysávám.

Balkón
Na balkóně máme vodní aktivitu – zalévání kytek.

Kočka
Péče o kočku spočívá v honění kočky po celém bytě (naštěstí se jí to líbí).